Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Adaptace dvouletých dětí v homogenních a heterogenních třídách
BLÁHOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na specifika adaptace dvouletých dětí ve věkově homogenních a heterogenních třídách ve státních mateřských školách. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak probíhá adaptace dvouletých dětí v homogenních a heterogenních třídách. Teoretická část se zabývá dovednostmi dvouletého dítěte opírající se o vývojovou psychologii. Podrobněji se zaměřuje na socializaci dítěte s rodinou a vrstevníky. Dále se detailněji zabývá dvouletým dítětem v předškolním vzdělávání, jeho adaptací ve věkově homogenní a heterogenní skupině s identifikací určitých výhod a rizik v obou typech třídy. Obsahem praktické části je zhodnocení adaptace dvouletých dětí v homogenní a heterogenní skupině, které je zjišťováno pomocí kvalitativního výzkumu. Rozhovor poukazuje na zkušenosti učitelek s adaptací dvouletých dětí ve věkově smíšených i stejnorodých třídách. Výsledkem práce je porovnání názorů učitelek na adaptaci v jednotlivých věkových skupinách.
Rozdíly homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vliv na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy
Srbová, Věra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá hledáním rozdílů homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vlivem na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy. Teoretická část se zabývá školní zralostí a připraveností, obecnou charakteristikou dítěte předškolního věku před vstupem do 1. třídy ZŠ, rozdíly heterogenně a homogenně uspořádaných tříd MŠ a nakonec přípravou dítěte na povinnou školní docházku. V praktické části je zpracováno výzkumné šetření prováděné pomocí metody autorského testu školní zralosti a dotazníku. Výzkumným vzorkem byly děti předškolního věku před vstupem do ZŠ z heterogenních a homogenních tříd MŠ a pedagogové z mateřských a základních škol. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, jestli jsou na vstup do základní školy lépe připraveny děti z homogenních nebo heterogenních tříd mateřských škol. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že děti z heterogenních tříd jsou připraveny na vstup do základní školy stejně jako děti z homogenních tříd, z toho tedy vyplývá, že věkové složení tříd mateřských škol neovlivňuje kvalitu připravenosti dítěte na povinnou školní docházku.
Rozdíly homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vliv na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy
Srbová, Věra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá hledáním rozdílů homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vlivem na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy. Teoretická část se zabývá školní zralostí a připraveností, obecnou charakteristikou dítěte předškolního věku před vstupem do 1. třídy ZŠ, rozdíly heterogenně a homogenně uspořádaných tříd MŠ a nakonec přípravou dítěte na povinnou školní docházku. V praktické části je zpracováno výzkumné šetření prováděné pomocí metody autorského testu školní zralosti a dotazníku. Výzkumným vzorkem byly děti předškolního věku před vstupem do ZŠ z heterogenních a homogenních tříd MŠ a pedagogové z mateřských a základních škol. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, jestli jsou na vstup do základní školy lépe připraveny děti z homogenních nebo heterogenních tříd mateřských škol. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že děti z heterogenních tříd jsou připraveny na vstup do základní školy stejně jako děti z homogenních tříd, z toho tedy vyplývá, že věkové složení tříd mateřských škol neovlivňuje kvalitu připravenosti dítěte na povinnou školní docházku.
Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Vlčková, Kateřina (oponent)
Cílem disertační práce je porovnat psychosociální klima školních tříd v 5. a 6. ročnících základních škol, kde důsledkem odchodu žáků do osmiletých gymnázií jsou značné organizační změny v třídních skupinách. Toto téma zahrnuje fenomén vnější diferenciace a zároveň selekci žáků v raném věku, kdy mají někteří z nich možnost opustit hlavní proud vzdělávání (základní škola) a přejít do výběrové školy (víceleté gymnázium). Cílem naší práce je přispět k výzkumům, které poukazují na problém, že odchodem žáků na osmiletá gymnázia se jednoznačně zhorší psychosociální klima v přebraných třídách 2. stupně. Zajímá nás, jací konkrétní žáci odchází na výběrové školy a zda se opravdu jedná o efektivní vůdce a sociometrické hvězdy (žáci s vysokými hodnotami vlivu a sympatie). V naší studii dále zjišťujeme pozice žáků, kteří zůstávají v přebraných třídách, a jejich spolužáků, kteří se začali nově vzdělávat ve třídách 2. stupně. V teoretické části seznamujeme čtenáře se zahraničními a tuzemskými výzkumy, které měří klima školních tříd v diferencovaném i nediferencovaném prostředí školy. Empirická část se zabývá podrobnou analýzou kvantitativního výzkumu, jehož cílem je přiblížit prostředí školních tříd po přechodu žáků na 2. stupeň základních škol. Dále poukazujeme na změny v proměnných psychosociálního klimatu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.